Uznání dluhu při spotřebitelské smlouvě

Uznání dluhu mezi podnikatelem a spotřebitelem (§ 419 NOZ) podléhá zvláštním pravidlům na ochranu spotřebitele. Neprimerené ujednání podle § 1813 NOZ je neplatné. Ústavní soud ČR (sp. zn. III. ÚS 1996/13) potvrdil neplatnost rozhodčích doložek bez individuálního sjednání.

Kdo je spotřebitel a kdo podnikatel

Spotřebitel (§ 419 NOZ) je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s podnikatelem. Podnikatel (§ 420 NOZ) je naopak osoba, která samostatně vykonává výdělečnou činnost (živnost, podnikání).

Ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem platí silná ochrana spotřebitele — jakákoliv smluvní formulace, která je nepřiměřená v jeho neprospěch, může být neplatná podle § 1813 NOZ.

Neplatnost nepřiměřených ujednání (§ 1813 NOZ)

§ 1813 NOZ stanoví, že ve smlouvě se spotřebitelem se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží — neaplikuje se. Kritérium nepřiměřenosti je dynamické a soud posuzuje s ohledem na povahu zboží, plnění a celkový obsah smlouvy.

V kontextu uznání dluhu mohou být problematické zejména:

Rozhodčí doložka u spotřebitele — ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 1996/13

Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. III. ÚS 1996/13 ze dne 19. 12. 2014 potvrdil, že rozhodčí doložka v dokumentu mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatná, pokud nebyla individuálně sjednána.

„Individuální sjednání" znamená, že spotřebitel měl reálnou možnost o doložce vyjednávat, nikoliv ji jen akceptovat ve formulářové smlouvě. V praxi je velmi obtížné prokázat individuální sjednání u standardizovaných formulářů.

Důsledek: uznání dluhu od spotřebitele s rozhodčí doložkou je rizikové — rozhodčí nález může být zrušen u soudu podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb. (ZRŘ).

Praktická doporučení

Náš online vzor je primárně určen pro uznání dluhu mezi soukromými osobami. Pro spotřebitelské vztahy doporučujeme konzultaci s advokátem.

Konzultace s advokátem →

Související články